Ano. Krajina nad pokladem je moje. Byla v roce 2011 vydána v 500 kusech a do měsíce se to vyprodalo. Na další tisk nejsou peníze. Udělal jsem ale druhé rozšířené vydání a prodávám ho ve formátu PDF.
JD

Děkuji. Další publikace alternativní historie, ke kterým vás mohu nasměrovat:
Žáby v mlíku, Žába a škorpion, Žáby v Bouři, Žáby na prameni (Naše vojsko) – jiná druhá světová válka.
Žáby v mlíku doporučuje v lepším a rozšířeném provedení v knihách Věrni zůstaneme, neporažení (Albatros)
Země zaslíbená (Naše vojsko) – sborník kratších mystifikací.
Maxmilián – Námořník, Válka na zkoušku, Deklarace závislosti (Naše vojsko) – jiná historie v letech 1853 – 1867.
Past na Bonaparta 1805 (Akcent) – pokus o záchranu Svaté říše římské a jiná bitva u Ulmu.
Orákulum (Naše vojsko) – 60. léta a rok 1968 očima prognostika ÚV KSČ – co kdyby nepřijeli…
Případ Student (Naše vojsko – právě vychází) – fiktivní detektivní příběh, který změní průběh Sametové revoluce.
Přeji skvělou zábavu na dlouhou zimu. J. Drnek

Dobrý den,
Žáby na prameni vám pošlu. Ozvěte se mi na mail a já to pošlu obratem.
Na audioverze zatím žádnou nabídku nemám. To musím dělat někdo, kdo má studio a peníze na zaplacení nějakého školeného herce nebo rétora. A ten musí dojít k závěru, že se mu to vyplatí.
Další mystifikace, které se zabývají monarchistickými tématy jsou druhé vydání knihy Druhý dech habsburské monarchie a Past na Bonaparta 1805. oboje vyšlo loni v Akcentu Třebíč. Z normální historie jsou to Dějiny české státnosti (také Akcent). Z nevydaných je tu 12 ročníků internetového Monarchistického zpravodaje a Kronika Koruny České (vydávané a psané pro Korunu českou. V těch je velmi slušný materiál (přes 3 000 stran) a dlouholeté promýšlení koncepcí dobrého státu mnoha chytrými lidmi.
Děkuji za váš zájem. Drnek

Děkuji pane Jánský. C. G. Jung napsal – Svět je jen údolí k utváření duše. A o duši tady jde. Naše dějiny nejsou a nebudou optimistické právě z tohoto důvodu. Svět je uspořádán tak, aby se každého citelně dotkl a vyzval jej k proměně v sobě uvnitř. Konflikty ve světě jsou projekcí a odrazem neschopnosti jednotlivců vybojovat to uvnitř. Nemodlím se za to, aby šly dějiny lepším směrem, ale abych dnes a každý den dělal to, co dělat mám, protože já nevím, co je správně. Nechci konstruovat lepší dějiny, ale ukázat, že svět by byl jiný, kdybychom byli jiní my a kdyby naše očekávání byla jiná. Fenomenologicky vzato, vnímáme to, co si před tím do značné míry sami promítáme. Jenže my sami neumíme být lepší a očekávat lepší svět. K tomu potřebujeme Boha. Možná ještě napíšu nějakou historickou mystifikaci, ale určitě to nebude prvoplánově a na objednávku růžové. Nikdy nevím, jaké to nakonec bude. Nechávám se vést a jdu někam dál, a své čtenáře zvu, aby šli se mnou do toho, co je živé, ne do opakovaných konstruktů dějin. Pojďme tam, kde jsme zranitelní, kde nás to může bolet, jen tam se dá něco změnit. Neopevňujme se v tom, co bylo úspěšné. Nacházím se ve fázi hledání. Jsem něčeho plný a hledám pro to formu. Až se objeví, napíšu to. Možná to bude o světě, kde nejvíce získá ten, kdo všechno rozdá, kde zvítězí ten, kdo kapituluje. To by byl optimistický svět a já v něm do jisté míry už žiji.
Mikoláš se nevrátí, protože návraty bývají horší, než odchody. Ježíš řekl – Vše tvořím nové.
Ještě jednou děkuji za váš čtenářský zájem, dává mi to chuť psát.
J. Drnek

Dobrý den pane Adalberte.
1. Slovensko znám velmi dobře. Prošek jsem vandrem skoro všechna pohoří, půl roku jsem byl na vojně v Nitře apod. Dějiny slovenské státnosti bych si ale napsat netroufal prostě proto, že nejsem Slovák. O Češích mnoho vím, o Slovácích by to bylo formální.
2. Jsem legitimista a zastávám názor, že Slováci by si museli nejprve vyjednat samostatnou monarchii s uherským králem, aby to bylo správně a aby to bylo nenapadnutelné a navždy. My Češi jsme měli přece jen obrovskou výhodu vlastní státnosti, a máme ji i dnes. My potřebujeme prostě jen ukončit vzbouřeneckou epizodu a vrátit trůn oprávněné dynastii. My i vy bychom museli jednat se stejnou osobou a dynastií, ale vaše státnost je bohužel založena na naší vzpouře. My ji měli již tisíc let před tím.
3 Ano, mám sepsanou alternativu ve smyslu, že by FJ I. ani po Sarajevu uznal srbskou odpověď na ultimátum za dostatečnou a nevypukla by válka. Vychází mi, že by to také dopadlo špatně a válka by vypukla stejně o něco později, protože ji chtěli ti druzí. To by se stalo, i kdyby nastoupil na trůn FF. Střet konzervativního a liberálního světa byl nevyhnutelný. To, co nevyšlo v roce 1848 a během Krymské války, vyšlo v roce 1918.
4. Ano, ten nápad jsem ještě nepohřbil, jen na něj doposud nebyl čas a správná chuť.
5. Válku na Ukrajině si netroufám soudit, na to mám příliš málo informací a malý časový odstup. Na Ukrajině jsem byl a měl bych mnoho výhrad, ale Rusy u nás v žádném případě nechci. V této věci následuje svého panovníka Karla Habsburského, protože ten ví určitě mnohem více a zná celoevropské rámce. Rusové se cítí jako za Krymské války a v jistém smyslu jde o její obdobu, ale i tehdy zaútočili první. Tuhle paralelu v tom vidím. Tentokrát to zřejmě neskončí jen dočasným uzavřením Sevastopolu.
Děkuji za váš zájem o mé knihy. Nejvíce se mi u vás vždy líbilo na Muráni. J. Drnek